Jsem zastáncem EU. Přál bych si federální Evropu se silným a stabilním Eurem. Realita je ovšem odlišná. Stydím se za politiku EU. Stydím se za politiky EU, Barrosa, Ashtonovou, Rompuye, v českém provedení Kalouska nebo Schwarzenberga. Konstatuji nicméně, že se dostali k moci v rámci platných pravidel, relativně demokratickým mechanismem a je na nás Evropanech, abychom s tím něco udělali.
Některé výroky ovšem Evropu významně překračují. Mám na mysli opakované vyjádření litevské prezidentky Grybauskaiteové, která vidí v ruské invazi útok proti celé Evropě. V obdobném duchu vystoupil v českém Parlamentu také poslanec Schwarzenberg, který zdědil rusofobii po svých často smutně proslulých předcích.
Je to krystalicky čistá rétorika válečných štváčů, kterým nejde o nic jiného než o konfrontaci s použitím těch nejradikálnějších prostředků, tedy války. Tato rétorika je absolutně nepřijatelná. Proti tamborům s válečnými bubny se ostře ohrazuji. Nemám strach z Ruska a necítím se ani v náznaku RF ohrožován. Agresivitu vidím na straně západního světa, který chce silou překreslit mapu sféry vlivu ve svůj prospěch, i za cenu použití armády proti vlastním občanům a rozvratu celé Ukrajiny. Z hlediska budoucích investic čím hůř, tím líp!
Snahy přesunout základny NATO z Německa do Sevastopolu jsou zjevně a z logiky věci pro RF nepřijatelné.
„Slavná“ západní demokracie má na rubu své mince tragickou a barbarskou bilanci. Miliony mrtvých v Iráku, Sýrii, Lybii, Egyptě, Afghanistánu, desítky milionů lidí na útěku. Ve vlastních, „demokratických“ zemích, odkud se ta „pravá demokracie“ exportuje, velmi často silou, desítky milionů rozvrácených životů z důvodu nezaměstnanosti a ztráty životní perspektivy. Vidíme bývalé státní struktury, nyní totálně zničené, které vykazovaly přebytková salda v bilanci s jinými státy. Na jejich troskách dnes vzniká Islámský stát – a světe, div se - se stále významnější podporou občanů s pasy „demokratických“ zemí. K čemu je dobrá „západní demokracie“, která vede k neustále rostoucí nespokojenosti vlastního obyvatelstva?
Vyvolejte diskusi o lidských právech s některým z přesvědčených zastánců „západní demokracie“. Co se dozvíte? Lidská práva jsou to a to a v tomto a tomto pořadí. A o tom se nediskutuje!!! Howgh.
Závěrem krátká poznámka. Rusové jsou velký kulturní národ a jejich zem je pohádkově bohatá. To bohatství po staletí láká kdekoho. Na začátku 19. století to zkusil Napoleon. Té válce dnes Rusové říkají 1. vlastenecká, protože šlo o přežití národa, ale s dobyvatelskými choutkami Napoleona to nakonec špatně dopadlo. Tu událost nám dnes hudebně připomíná „Předehra 1812“ P.I.Čajkovského (napsaná k oslavám 70. výročí vítězství nad Napoleonem). Hitlerovo tažení, které Rusové nazývají Velká vlastenecká válka – opět šlo o bytí a nebytí národa, nakonec skončilo pro Němce katastrofálním fiaskem, stejně jako předtím pro Francouze. Ve světě hudby ho dnes připomíná např. Symfonie č.7 Leningradská D.D.Šostakoviče, psaná přímo v obleženém Leningradě (s impozantní hudební plochou s malým bubínkem v 1.větě).
Až se zase bude něco slavit v EU, doporučuji použít hudebně naprosto senzační Brahmsovu „Předehru op.81“. Má v podtitulu název „Tragická“... Nicméně soudím, že nastal čas, aby nová umělecká díla přestala být reflexí strašlivých válečných událostí.